Nedávný průzkum mezi úředníky na fungování státní služby opět potvrdil, že zaměstnání v české státní službě nepatří mezi atraktivní zaměstnavatele. Podle průzkumu k tomu přispívá například i to, že možnosti kariérního rozvoje ve státní službě vnímají zaměstnanci úřadů jako značně nízké.* Kariérní postup je ve státní službě dlouhodobě vnímán především jako platový růst, případně probíhá prostřednictvím povyšování na manažerské pozice (např. na pozice vedoucích oddělení). U zaměstnanců, kteří nechtějí nebo nemají kompetence vést lidi, je odborný kariérní postup často opomíjen. Kvalitní odborníci proto často raději přecházejí do soukromé sféry, která jim nabízí výrazně více možností kariérního rozvoje.
Novela služebního zákona v tomto směru posouvá oblast kariérního rozvoje částečně vpřed – zavádí možnosti kariérního postupu pro zaměstnance, kteří se chtějí rozvíjet především odborně. Státní služba však stále postrádá pravidla, která by komplexně řešila otázky kariérního postupu, a to včetně talentového rozvoje, zvyšování odbornosti a profesního růstu a jejich propojení se systémem odměňování.
Důležité budou schopnosti a odbornost
Poslanecká sněmovna koncem října schválila novelu služebního zákona, která mění logiku služebního zařazení (tedy pravidla proto, zda je státní úředník označován jako referent, rada, odborný referent, vrchní rada apod.). Jednou z mnoha změn, které novela přináší, je zavedení kariérního řádu, který upraví podmínky přiznávání a odebírání služebního označení. Zatímco nyní se přidělování služebních označení odvíjí pouze od dosaženého stupně vzdělání, nově by pro určení statusu úředníka měly být rozhodující jeho schopnosti a odbornost.
Přidělování služebního označení na základě odborných znalostí a schopností zaměstnance představuje první krok k vytvoření kariérního systému založeného na expertíze. I když přidělení vyššího označení nebude pro státní zaměstnance podle všeho hned po účinnosti novely znamenat zvýšení platu ani jiné materiální výhody, novela představuje důležitý krok k posílení profesionality a odbornosti státní služby.
Hlavním přínosem nového kariérního řádu je posílení uznávání individuálních dovedností zaměstnanců a vytvoření motivačního prostředí pro jejich další rozvoj. Zavedení hierarchie založené na reálných schopnostech a zkušenostech nejenže zvyšuje prestiž jednotlivých pracovních pozic, ale také zaměstnancům nabízí reálnou perspektivu odborného růstu, která v současné podobě služebního zákona chybí.
Klíčové je dobře motivovat zaměstnance
Nově zavedený systém zároveň umožní vedoucím pracovníkům lépe identifikovat ty státní zaměstnance, jejichž výkon služby a odbornost jsou kvalitativně či kvantitativně vyšší než u ostatních zaměstnanců. Na základě toho budou moci lépe využívat specifické vzdělávání, plánovat personální kapacity a organizační změny a rozvíjet talentový management.
Nelze však očekávat, že samotné přidělování služebních označení přinese výše uvedené výhody v plné míře. Novela totiž obsah kariérního řádu podrobněji neupravuje a neříká ani, zda a jaké budou s vyšším služebním označením spojeny benefity.
K vytvoření skutečné odborné kariérní struktury je nezbytné přistoupit k dalším krokům. Zejména musí být na vytvořenou kariérní linku navázány platové výhody pro úředníky s vyšším služebním označením. Výhody spojené s vyšším služebním označením však nemusí být nutně vázány pouze na odměňování. Státní správa může využívat kariérní strukturu hlavně k identifikaci talentovaných zaměstnanců. Do těch pak bude intenzivněji investovat v rámci vzdělávání a odborného rozvoje.
Pokud státní služba nabídne kromě povyšování na manažerské pozice také možnost odborného postupu, omezí tím současnou praxi, kdy jsou na manažerské pozice jmenováni zaměstnanci bez zájmu o řízení lidí. Na manažerských pozicích tak zůstanou pouze manažeři, kteří mají zájem a schopnosti vést své týmy a dosahovat kvalitních výsledků.
Poznámky a zdroje
*Průzkum Pohled úředníka/ce, 2024, dostupné z: https://www.mvcr.cz/sluzba/clanek/pruzkum-pohled-urednika-ce.aspx.
