Hlavním cílem systemizace, tedy schvalovacího procesu organizačních změn úřadů, je zajistit stabilitu odborného zázemí státní správy a chránit její zaměstnance před politicky či jinak neúčelně motivovanými personálními změnami*. Systemizace není určena pro propouštění či přesouvání špatně pracujících či jinak nevyhovujících zaměstnanců, k tomu má státní správa jiné nástroje, jako je služební hodnocení či kárné postihy. V praxi přesto dochází k účelovým úpravám systemizace, jejichž legitimita je z právního i etického hlediska zpochybňována, a to navzdory přijetí služebního zákona, který měl odborné vedení státní služby stabilizovat*.
Právě fluktuace úředníků a četnost reorganizací tak mohou sloužit jako důležitý indikátor možné politizace státní správy*. V tomto směru jsme se inspirovali postupem popsaným v knize Dobývání státní správy: politizace ministerské byrokracie v České republice* a rozhodli jsme se zmapovat personální kontinuitu a míru výměn na klíčových vedoucích pozicích státní správy v návaznosti na změny vlád.
Metodika a sběr dat
Sběr dat byl zajištěn prostřednictvím žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, které byly ve sjednoceném znění rozeslány všem ministerstvům. Požadovali jsme jmenné seznamy vrchních ředitelů sekcí (resp. náměstků pro řízení sekcí) i ředitelů odborů k datům 1. 1. 2017, 2018, 2019, 2021, 2022, 2023, 2025 a 2026.
Hodnoceny byly dvě klíčové fáze: rychlá výměna na bázi první systemizace (tedy během prvního roku nové vlády) a dovyměnění do druhého roku vlády. Z výpočtů byli vyčleněni státní tajemníci a nejvyšší státní tajemník, kteří představují specifickou kategorii. Nebyly započítáváni náměstci člena vlády.
Za výměnu považujeme stav, kdy se jméno z posledního roku předchozí vlády neobjeví v seznamu po první roční systemizaci schválené novou vládou (rychlá výměna), nebo v druhé roční systemizaci (dovyměnění).
Nepočítáme tedy počet sekcí, ale počet osob v dané manažerské funkci (některé sekce totiž mohou být ve sledovaných výchozích obdobích neobsazené).
Vrchní ředitelé sekcí: po každé změně vlády dochází k rozsáhlým obměnám
Po nástupu vlády Andreje Babiše (na konci roku 2017) hned do ledna 2018 odešlo 30 z celkových 85 vrchních ředitelů sekcí, což představovalo výměnu ve výši 35 %. Nejvýrazněji se tento trend projevil na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kde z původních osmi vrchních ředitelů sekcí zůstal ve funkci pouze jeden. Do začátku roku 2019 se počet vyměněných vrchních ředitelů zvýšil na 39 z 85. Po těchto změnách například na Ministerstvu spravedlnosti zůstal z vedení sekcí z roku 2017 pouze jediný vrchní ředitel. Naopak personální kontinuita zůstala v průběhu obou systemizací plně zachována na Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu kultury, kde ve funkcích setrvali všichni vrchní ředitelé sekcí z roku 2017.
Vláda Petra Fialy nastupující v prosinci 2021 zaznamenala v prvním roce rychlou výměnu 15 z 69 vrchních ředitelů sekcí, což představovalo výměnu ve výši 22 %. Obzvlášť výrazně se tento trend projevil například na Ministerstvu spravedlnosti, kde odešli tři ze čtyř odborných náměstků již během prvního roku. Po dvou letech vlády, k lednu 2023, odešlo 32 z původních 69 vrchních ředitelů sekcí. Na Ministerstvu pro místní rozvoj nezůstal v roce 2023 ani jediný vrchní ředitel sekce z roku 2021. Naopak personální kontinuita zůstala v průběhu obou systemizací plně zachována na Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu kultury, kde ve funkcích setrvali všichni vrchní ředitelé sekcí z roku 2021.
Nástup nové vlády Andreje Babiše v prosinci 2025 přinesl okamžitou obměnu 30 z 79 vrchních ředitelů sekcí, což představovalo výměnu ve výši 38 %. Zvlášť výrazný byl případ Ministerstva zahraničních věcí, kde nezůstal ve funkci ani jeden ze sedmi vrchních ředitelů sekcí (což ale neznamená, že se na místa vrchních ředitelů nemohou výběrovým řízením ještě vrátit).
Ředitelé odborů: vyšší stabilita, ale i zde dochází k výrazným výměnám
Po změně vlády dochází k obměnám kolem 20–25 % ředitelů odborů už v prvním roce. U některých vlád však nastává výrazné „dovyměnění“ ve druhém roce, například u vlády Petra Fialy dosáhla výměna až 41 %.
Nejvýraznějším příkladem personální nestability je Ministerstvo spravedlnosti, kde se opakovaně projevuje mimořádně vysoká míra obměn i na úrovni ředitelů odborů. V roce 2019 oproti roku 2017 (vláda Andreje Babiše) zde zůstalo ve funkcích pouze 14 z 22 ředitelů odborů, tedy došlo k výměně 36 % ředitelů odborů. Ještě výraznější obměna nastala v letech 2021–2023 (vláda Petra Fialy), kdy z původních 20 ředitelů odborů zůstalo pouze 8, což představuje výměnu 60 % během dvou let. Již k 1.1. 2026 (vláda Andreje Babiše) došlo k další výměně, tentokrát zůstalo 11 z 20 ředitelů odborů, tedy výměna byla 45 % jen v první systemizaci.
Poznámky a zdroje
*Systemizace a organizační struktura služebního úřadu, dostupné z: https://mv.gov.cz/sluzba/clanek/systemizace-a-organizacni-struktura-sluzebniho-uradu.aspx
*Rekonstrukce státu. Vláda chystá další změny na ministerstvech. Dostupné z: https://www.rekonstrukcestatu.cz/archiv-novinek/vlada-chysta-dalsi-zmeny-na-ministerstvech-v-rozporu-se-sluzebnim-zakonem-je-dostatecne-nezduvodnila
*Zankina, Emilia. Backdoor Politics: Politicisation through Restructuring in the Bulgarian Civil Service. East European Politics, 2017, 33 (2): 291–308. DOI:10.1080/21599165.2016.1260550.
*RYBÁŘ, M., PINK, M., EIBL, O. a PODMANÍK, M.. Dobývání státní správy: politizace ministerské byrokracie v České republice. Brno: Books & Pipes, 2023. ISBN 978-80-7485-287-9.
Stav k dubnu 2026: obměna pokračuje
Personální obměna po nástupu nové vlády se nezastavila u první roční systemizace. Další data naopak ukazují, že změny pokračovaly i v prvních měsících roku 2026.
K 1. dubnu 2026 zůstalo ve funkcích už jen 41 z původních 79 vrchních ředitelů sekcí, kteří působili před nástupem nové vlády. Míra výměny tak vzrostla na 48,1 %. Výrazně se tento trend projevil například na Ministerstvu vnitra. Po první roční systemizaci zde zůstalo všech pět vrchních ředitelů sekcí z roku 2025. K 1. dubnu 2026 však ve funkci setrval už pouze jeden z nich.
Obdobný vývoj lze sledovat také u ředitelů odborů. K 1. dubnu 2026 zůstalo ve funkcích 282 z původních 414 ředitelů odborů. Celková míra výměny tak dosáhla 31,9 %. Nejvíce dalších změn mezi lednem a dubnem 2026 proběhlo na Ministerstvu průmyslu a obchodu a na Ministerstvu pro místní rozvoj, shodně po osmi.
