Návrh zákona o státních zaměstnancích počítá s přesunem zaměstnaneckých vztahů státních zaměstnanců do režimu soukromého práva, s civilní soudní ochranou a subsidiárním použitím zákoníku práce. Klíčovou otázkou je, jak tato změna ovlivní dosavadní standard ochrany státních zaměstnanců a zda nepřenese více sporů na civilní soudy.
Hlavní rozdíl mezi oběma režimy spočívá v tom, kdy a jak se zaměstnanec může bránit. Současný služební režim umožňuje obranu už v průběhu služebního hodnocení. Pracovněprávní režim podle zákoníku práce naopak zpravidla vede k tomu, že zaměstnanec může účinně uplatnit svá práva až po výpovědi, a to u civilního soudu.
Protože služební zákon umožňuje řešit sporné kroky už v průběhu správního řízení, nemusí vždy dojít až ke skončení poměru a následné žalobě. Správní řízení tak plní preventivní funkci.
Kratší jsou v případě služebního poměru i soudní řízení. Správní soudní řízení ve věcech služebního poměru trvalo v letech 2023–2025 průměrně 13,6 měsíce. Oproti tomu pracovněprávní spory u civilních soudů trvaly ve sledovaném období od podání žaloby do právní moci rozsudku průměrně 56 měsíců, tedy asi 4,5 roku.
Ve služebním režimu se věc řeší v jednom řízení. Pokud je skončení služebního poměru určeno jako nezákonné, zákon přímo zakládá nárok na plat a dovolenou až do zpětného zařazení. V pracovněprávním režimu může být nutné vést více řízení, například o neplatnost výpovědi a následně o náhradu mzdy.
Správní řízení může spor vyřešit dříve a bez nutnosti dlouhého civilního procesu. Pracovněprávní spory jsou finančně náročné, zaměstnanec bývá fakticky odkázán na advokátní zastoupení a při neúspěchu může nést i náklady protistrany.
Srovnání obou úprav
| Oblast | Zákon o státní službě | Zákoník práce / civilní režim |
| Povaha ochrany | Ochrana funguje už před skončením služebního poměru. Zaměstnanec má více procesních možností, jak reagovat na kroky, které mohou ke skončení služebního poměru vést. | Ochrana se soustředí hlavně až na soudní spor po výpovědi. Výtky nebo vytýkací dopisy jsou faktickým jednáním a nelze se proti nim samostatně bránit žalobou na neplatnost. |
| Důvody skončení | Skončení služebního poměru je vázáno na zákonem stanovené důvody, například opakovaně nevyhovující služební hodnocení, zvlášť závažné nebo závažné porušení povinností nebo třetí písemné napomenutí v určité době. | Výpověď ze strany zaměstnavatele je možná jen z taxativně vymezených důvodů. Vedle organizačních a zdravotních důvodů jde zejména o nesplnění předpokladů či požadavků pro práci, neuspokojivé pracovní výsledky nebo porušování pracovních povinností. |
| Hodnocení zaměstnance | Služební hodnocení, jeho pravidla a kritéria jsou stanovena zákonem. Proti služebnímu hodnocení lze podat námitku. | Upozornění na nedostatky nebo vytýkací dopisy nejsou samostatně soudně přezkoumatelné. Soud posuzuje naplnění výpovědního důvodu až ve sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru. |
| Výtka a písemné napomenutí | Proti výtce a písemnému napomenutí existují možnosti obrany, například stížnost nebo žaloba proti nezákonnému rozhodnutí. | Výtky jsou pouze faktickým jednáním zaměstnavatele a není možné se proti nim samostatně bránit. |
| Obrana proti skončení poměru | Proti rozhodnutí o skončení služebního poměru je možné podat odvolání. V řízení lze přezkoumat i služební hodnocení. | Zaměstnanec se brání žalobou na neplatnost rozvázání pracovního poměru. Musí zároveň oznámit, že trvá na dalším zaměstnávání, jinak se má za to, že pracovní poměr skončil dohodou. |
| Lhůty v mimosoudním řízení | Orgán má na rozhodnutí zpravidla 30 dnů, výjimečně až 60 dnů. | Mimosoudní řízení se nevede. |
| Role ombudsmana | Veřejný ochránce práv může přezkoumat i nezákonnost skončení služebního poměru. | Ve věcech skončení pracovního poměru může ombudsman věc posoudit jen tehdy, pokud mělo dojít k diskriminaci. |
| Soudní řízení | Ve věcech služebního poměru bylo správní soudní řízení ve sledovaném období v průměru 23,3 měsíce; za roky 2023 – 2025 průměrně 13,6 měsíce. | Pracovněprávní spor před civilním soudem I. stupně trval v roce 2022 zhruba 17 měsíců. Od podání žaloby do právní moci rozsudku šlo ve sledovaných letech průměrně o zhruba 56 měsíců, tedy asi 4,5 roku. |
| Počet řízení | Ve věci je vedeno jedno řízení. Pravomocné určení nezákonnosti skončení služebního poměru zakládá nárok na plat a dovolenou od skončení poměru do zpětného zařazení. | V praxi může vzniknout více řízení: o neplatnost výpovědi, o snížení náhrady mzdy a o náhradu mzdy za další období. |
| Náklady řízení | Kratší a jednotnější řízení může vést k nižším nákladům. Částečně úspěšný státní zaměstnanec má nárok na náhradu nákladů řízení. | Řízení je finančně náročné zejména pro zaměstnance. Zaměstnanec bývá fakticky odkázán na advokátní zastoupení, soudní poplatky bývají problémem a v případě neúspěchu může nést i náklady protistrany. |
