Aspen Institute Central Europe zveřejnil dva navazující dokumenty, které přinášejí ucelený pohled na fungování české státní správy z perspektivy těch, kdo ji přímo řídili. Publikace Jak lépe řídit stát: Analýza zkušeností nejvyšších představitelů státní správy a Ministerský handbook jsou volně dostupné ke stažení.
Rozhovory s ministry jako základ analýzy
Analytický dokument vychází z hloubkových polostrukturovaných rozhovorů, které tým Aspen Institute CE realizoval v období listopadu 2025 až března 2026. Respondenty byli odcházející ministři Vít Rakušan, Mikuláš Bek, Marian Jurečka, Martin Dvořák, Petr Kulhánek a Eva Decroix, dále ředitelé jejich kabinetů a státní tajemníci Jindřich Fryč, Josef Postránecký a Petr Špirhanzl. Výběr byl podmíněn výhradně přímou a čerstvou zkušeností s vedením resortu, nikoli politickou příslušností respondentů.
Kvalitativní zjištění z rozhovorů jsou v analýze zasazena do širšího kontextu prostřednictvím sekundárních analytických zdrojů a kvantitativních dat, která dodali odborní partneři projektu – společnosti Lobbio (v rámci projektu Stát ve formě a České priority.
Státní správa jako zaměstnavatel ztrácí půdu pod nohama
První část analýzy se věnuje klesající konkurenceschopnosti státní správy na trhu práce. Data, která publikace přináší, jsou alarmující: osoby do 30 let tvoří v současné státní službě pouhých 3,4 % zaměstnanců a průměrný věk státního zaměstnance přesáhl 49 let. Systém odměňování zvýhodňuje délku praxe na úkor individuálního výkonu a spokojenost s platovým ohodnocením vyjadřuje méně než pětina zaměstnanců. Reálný mediánový plat ve státní službě přitom poklesl mezi lety 2020 a 2024 o téměř 25 %. Negativní veřejné vnímání úřednické profese tento trend dále prohlubuje a vytváří začarovaný kruh, který státní správě znesnadňuje přilákat nové talenty a udržet ty stávající.
Systémové překážky efektivního řízení ministerstev
Druhá část analýzy identifikuje strukturální příčiny neefektivního řízení na úrovni jednotlivých ministerstev. Patří mezi ně absence jednoznačného vymezení rolí mezi politickou a úřednickou složkou vedení, resortismus jako systémová bariéra bránící meziresorní koordinaci a sdílení dat, a nejasné institucionální ukotvení pozice státního tajemníka, jehož reálný vliv závisí v praxi především na osobnostních kvalitách konkrétního nositele funkce.
Na základě těchto zjištění analýza formuluje konkrétní doporučení: od reformy odměňování a profesionalizace výběru vrcholových manažerů přes jasnější oddělení politického a odborného řízení až po posílení koordinačních mechanismů mezi resorty a institucionální zakotvení role státního tajemníka. Doporučení jsou vědomě formulována v souladu s prioritami vládního Programového prohlášení z roku 2026 a navazující Hospodářskou strategií Česko: Země pro budoucnost 2.0.
Handbook jako praktický průvodce ministerským mandátem
Druhým výstupem projektu je Ministerský handbook – praktický průvodce určený současným i budoucím ministrům. Zkušenosti a doporučení bývalých ministrů jsou v něm strukturovány do jednoduché časové linie, která sleduje průběh ministerského mandátu od prvního dne v úřadu až po jeho předání. Handbook mapuje zásadní situace a rozhodovací momenty, s nimiž se ministr v průběhu svého působení zákonitě setká, a nabízí ke každému z nich konkrétní, prakticky orientovaná doporučení.
Oba dokumenty představují součást širší iniciativy Aspen Institute CE zaměřené na kultivaci odborné debaty o reformě české státní správy. Na projekt autoři hodlají navázat po příštích parlamentních volbách další sérií rozhovorů se zástupci tehdy odcházející vlády.
