Mýtus: Státní správa je drahá

Důvodem propouštění úředníků a škrtů v jejich rozpočtu bývají snahy o snížení státních výdajů. Výdaje na českou veřejnou správu jsou ale v evropském srovnání nízké už dnes. Úspory z provozu, zejména pak státní služby, mohou dosáhnout jen zanedbatelného podílu na celkových výdajích státního rozpočtu, a to za cenu snižování schopnosti státu udržovat kvalitní personál a poskytovat profesionální služby.

Česká státní správa sice není v porovnání drahá, ale přesto jen na státní úředníky vynakládáme okolo 40 miliard korun ročně. Potřebujeme tedy, aby státní správu politici spolu s úředníky řídili kompetentně a na základě kvalitních informací.

Jak na kompetentní stát

Česká veřejná správa je na evropské poměry relativně levná

Náklady na provoz státní služby nejsou sledovány samostatně, ale náklady na provoz celé české veřejné správy (bez bezpečnostních sborů či školství apod., řekněme tedy na provoz “úřadů”) dosáhly v roce 2023 2,5 % HDP. To je šest desetin procenta pod průměrem Evropské unie, který činí 3,1 % HDP.

Ačkoliv vždy existuje prostor pro zefektivnění, představa, že pouhými provozními škrty zajistíme vyrovnaný rozpočet, je spíše mýtus než reálná možnost. Schodek českého státního rozpočtu byl totiž v roce 2023 o zhruba 1,4 procentního bodu HDP vyšší.

Při pohledu na další evropské státy je relativní levnost provozu České republiky ještě zřetelnější. Například v Německu tvoří výdaje na veřejnou správu 3,7 % HDP, ve Francii 3,5 % a i v digitálně vyspělém Estonsku je to 2,9 % HDP.

Výdaje na platy úředníků tvoří méně než 2 % státního rozpočtu

Výdaje na platy, na rozdíl od výdajů na provoz, umíme sledovat i specificky pro zaměstnance ústředních úřadů (ministerstev, Úřadu práce, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost apod.), kterým se zjednodušeně říká státní úředníci.

V roce 2023 bylo na platy státních úředníků vynaloženo přibližně 37,6 mld. Kč, což představuje 1,7 % výdajů státního rozpočtu a 0,5 % HDP. (Na platy státních úředníků ve služebním poměru z toho 34,1 mld. Kč.)

Výdaje na platy státních úředníků pak představují jen desetinu výdajů na platy všech zaměstnanců vyplácených ze státního rozpočtu. Například na platy zaměstnanců ve veřejném regionálním školství putuje přes 40 % výdajů státu na platy.

Uvedené informace jsou rámcově vypovídající i pro rok 2024.

Stát tedy může úsporami na státních úřednících za účelem deklarovaného zeštíhlování státu ušetřit v nejlepším případě několik málo desetin (a reálně spíše setin) procenta státního rozpočtu, a to za cenu dalších ztrát na poli konkurenceschopnosti.

“Pokud bychom v roce 2023 zrušili Parlament, všechny státní, obecní i krajské úřady a propustili všechny úředníky, stejně bychom potřebovali najít dalších skoro 100 miliard, abychom měli vyrovnaný rozpočet.”

— Jakub Černý, vedoucí projektu Stát ve formě
Poznámky a zdroje

Další aktuality

Všechny aktuality