Stát v datech
Grafy a tabulky o věku, platech a počtech zaměstnanců české státní správy.
Charakteristika státních zaměstnanců
Pohlaví
Ve služebních úřadech dlouhodobě připadá na jednoho muže zhruba trojnásobek žen. Státní služba je více feminizovaná než krajské úřady a magistráty, kde ke konci roku 2024 ženy tvořily 64 % zaměstnanců.
Na manažerských pozicích však platí opačný trend. Ženy převažují pouze mezi vedoucími odděleními, zatímco od pozic ředitelek a ředitelů odborů je jejich zastoupení méně než poloviční a u dalších sledovaných vedoucích funkcí ještě nižší.
Věk státních zaměstnanců
Dle Analýzy MPSV mezi lety 2016 a 2022 vzrostl průměrný věk státních zaměstnanců o 1,9 roku, zatímco v Česku jako celku o 1,3 roku a ve mzdové sféře o 1,4 roku. Tento vytrvalý růst potvrzují i vizualizovaná data z Výročních zpráv o státní službě v letech 2017–2024. Přestože se námi aproximovaný průměrný věk kvůli odlišné metodice od čísel MPSV mírně liší, stoupající trend je jednoznačně patrný. Státní zaměstnanci jsou zároveň starší než zaměstnanci v soukromém sektoru, např. v roce 2022 byl jejich průměrný věk přibližně o tři roky vyšší (MPSV, Analýza věkové struktury státních zaměstnanců).
Novější data ukazují, že tento trend pokračuje. Mediánový věk státních zaměstnanců vzrostl z necelých 46 let v roce 2016 na 49,6 roku v roce 2025. Téměř polovina státních zaměstnanců už přesáhla 50 let, zatímco na trhu práce celkem je to 35 % (Státní služba 2.0).
Doplnit Průměrný věk státních zaměstnanců vypočtený z věkových intervalů ve výročních zprávách o státní službě v letech 2017–2024
Česká státní správa se zároveň potýká se stárnutím pracovní síly a nízkým přílivem mladých lidí. Lidé do 30 let tvoří ve státní službě jen 3,4 % zaměstnanců, zatímco v celé pracující populaci je to přes 13 % (Státní služba 2.0). Vývoj počtu státních zaměstnanců ukazuje setrvalý pokles věkové skupiny do 30 let a naopak nárůst počtu pracovníků starších 60 let v období 2017–2024.
Doplnit Podíl státních zaměstnanců ve věku 18–29 a 60+ let ve služebních úřadech v období 2017–2024
Starší věkovou strukturu české státní správy potvrzuje i mezinárodní srovnání. V roce 2023 tvořili lidé ve věku 18–34 let v české ústřední státní správě jen 11 %, zatímco průměr OECD byl 19,1 %. Naopak zaměstnanci ve věku 55 let a více představovali v Česku 30,9 %, oproti 27,1 % v průměru OECD (Jak lépe řídit stát; Government at a Glance 2025, OECD). Rozdíl potvrzuje také srovnání se mzdovou sférou. Podíl zaměstnanců ve věku 60 a více let ve sledovaném období rostl v obou skupinách, ve státní službě byl však dlouhodobě vyšší. U mladších 30 let je trend opačný. Jejich zastoupení klesalo ve státní službě výrazně rychleji než ve mzdové sféře a v roce 2024 dosahovalo jen 3,5 %, zatímco ve mzdové sféře 13,3 %.
Doplnit Podíl státních zaměstnanců a zaměstnanců ve mzdové sféře ve věku 60 a více let v období 2017–2024
Kolik je státních zaměstnanců?
V roce 2024 bylo ve služebních úřadech evidováno nejméně státních zaměstnanců od založení státní služby. Struktura zaměstnanců se však výrazně nemění, představení dlouhodobě tvoří přibližně 14% všech státních zaměstnanců ve služebních úřadech, zatímco zbytek tvoří ostatní státní zaměstnanci. Mezi představenými dlouhodobě převažuje nízký management, tedy vedoucí oddělení. V roce 2024 tvořil 75 % všech představených, střední management 19 % a vyšší management 6 %. Rozložení mezi jednotlivými úrovněmi řízení se od roku 2017 výrazně nezměnilo.
Státní služba je z hlediska počtu zaměstnanců výrazně koncentrována v úřadech navázaných na ministerstva. Ministerstva, jim podřízené služební úřady a Úřad vlády zahrnují dlouhodobě zhruba 88 % státních zaměstnanců, zatímco další ústřední správní úřady a jejich podřízené úřady přibližně 12 %. Tuto koncentraci výrazně ovlivňují především velké resorty Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí. V případě MPSV jde hlavně o Úřad práce ČR, který měl v roce 2024 celkem 8 932 státních zaměstnanců, a agendu sociálního zabezpečení, včetně nově vykazovaných územních správ sociálního zabezpečení, s 5 310 zaměstnanci. V resortu Ministerstva financí tvořily největší část krajské finanční úřady s 11 563 státními zaměstnanci (Výroční zpráva o státní službě 2024).
Následující grafy ukazují rozdíl mezi samotnými ministerstvy a ministerstvy včetně jim podřízených služebních úřadů. První graf zachycuje počty zaměstnanců na samotných ministerstvech, druhý pak celé resorty včetně podřízených služebních úřadů. Těmi jsou služební úřady spadající do působnosti daného ministerstva (například Česká obchodní inspekce u Ministerstva průmyslu a obchodu, krajské hygienické stanice u Ministerstva zdravotnictví nebo finanční úřady u Ministerstva financí). U některých resortů tvoří jim podřízené služební úřady podstatnou část všech státních zaměstnanců. Přesné rozdělení všech služebních úřadů je dostupné v oficiálním seznamu (Seznam služebních úřadů).
Počet státních zaměstnanců na ministerstvech bez podřízených služebních úřadů k 31.12. v letech 2016–2024 DOPLNIT
Počet státních zaměstnanců v resortech ministerstev včetně podřízených služebních úřadů k 31.12.2024
Systemizovaná místa
Systemizovaná místa představují schválený počet pozic (služebních i pracovních míst) ve služebních úřadech. Nejde o skutečný počet zaměstnanců, ale o plánovaný rámec, který určuje, kolik služebních a pracovních míst mohou mít jednotlivé úřady a jaké prostředky jsou na jejich platy vyčleněny. Systemizace se připravuje každoročně v návaznosti na státní rozpočet a tvoří základní organizační i finanční rámec státní služby. V následujících grafech sledujeme, jak se počet systemizovaných míst měnil v čase.
Ve fyzickém počtu dosáhl celkový počet systemizovaných míst vrcholu v roce 2018, kdy bylo schváleno 78,6 tisíce míst. Od té doby počet postupně klesá, zejména kvůli úbytku služebních míst. Pokles je patrný hlavně u ministerstev a jim podřízených služebních úřadů, zatímco počet míst v dalších ústředních správních úřadech zůstává dlouhodobě poměrně stabilní. Pracovní místa tvoří menší část systemizace a jejich počet se v čase mění jen mírně.
Přepočtený počet ukazuje počet míst po zohlednění úvazků a délky jejich trvání v roce. Proto je nižší než fyzický počet. Mezi lety 2021 a 2026 klesl zhruba o 3 tisíce. Většina míst je dlouhodobě financována ze státního rozpočtu, zatímco místa financovaná z prostředků EU tvoří jen menší část.
Počet a typy služebních úřadů
Počet služebních úřadů byl mezi lety 2016 a 2023 velmi stabilní, výrazný pokles nastal až v roce 2024 a souvisí se sloučením okresních správ sociálního zabezpečení do nově zřízených územních správ sociálního zabezpečení. Samotný počet úřadů neukazuje, kolik lidí v nich pracuje.
Do největší skupiny služebních úřadů – služební úřady podřízené ministerstvům a jimi řízeným služebním úřadům – patří například finanční úřady, územní správy sociálního zabezpečení, oblastní inspektoráty práce, státní oblastní archivy, krajské hygienické stanice nebo Úřad práce ČR.
Další ústřední správní úřady jsou samostatné centrální úřady mimo ministerstva, například Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Energetický regulační úřad nebo Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Služební úřady podřízené těmto dalším ústředním správním úřadům zahrnují například katastrální úřady, zeměměřické a katastrální inspektoráty nebo oblastní báňské úřady.
Přesné rozdělení služebních úřadů je dostupné v oficiálním seznamu (Seznam služebních úřadů).