Stát v datech
Grafy a tabulky o věku, platech a počtech zaměstnanců české státní správy.
Charakteristika státních zaměstnanců
Kdo ve státní službě pracuje? Data ukazují dvě věci. Zaprvé, státní správa je výrazně feminizovaná. Na jednoho muže připadají zhruba tři ženy. Neplatí to ale pro manažerské pozice. Ženy převažují mezi vedoucími oddělení, na vyšších vedoucích pozicích už jsou v menšině.
Zadruhé, státní správa stárne. Medián věku vzrostl z necelých 46 let v roce 2016 na 49,6 roku v roce 2025 a téměř polovina zaměstnanců už překročila padesátku. Mladých lidí přitom přibývá jen málo. Lidé do 30 let tvoří pouze kolem 3,5 % státních zaměstnanců, zatímco na trhu práce jako celku je jich přes 13 %. Také mezinárodní srovnání potvrzuje, že česká státní správa je starší než průměr zemí OECD.
To je dlouhodobý problém. Práce ve státní správě dnes neláká dost mladých a schopných lidí, mimo jiné kvůli nízké prestiži a špatné pověsti úřadů. Aby stát dokázal poskytovat kvalitní služby i do budoucna, potřebuje být konkurenceschopným zaměstnavatelem, který umí odborníky získat i udržet.
Pohlaví
Ve služebních úřadech dlouhodobě připadá na jednoho muže zhruba trojnásobek žen. Státní služba je více feminizovaná než krajské úřady a magistráty, kde ke konci roku 2024 ženy tvořily 64 % zaměstnanců.
Na manažerských pozicích je však situace opačná. Ženy převažují pouze mezi vedoucími odděleními, zatímco od pozic ředitelek a ředitelů odborů je jejich zastoupení méně než poloviční a u dalších sledovaných vedoucích funkcí ještě nižší.
Služební označení
Struktura státních zaměstnanců podle služebního označení byla v letech 2017-2024 stabilní.
Věk státních zaměstnanců
Dle Analýzy MPSV mezi lety 2016 a 2022 vzrostl průměrný věk státních zaměstnanců o 1,9 roku, zatímco v Česku jako celku o 1,3 roku a ve mzdové sféře o 1,4 roku. Tento vytrvalý růst potvrzují i vizualizovaná data z Výročních zpráv o státní službě v letech 2017–2024. Přestože se námi aproximovaný průměrný věk kvůli odlišné metodice od čísel MPSV mírně liší, stoupající trend je jednoznačně patrný. Státní zaměstnanci jsou zároveň starší než zaměstnanci v soukromém sektoru, např. v roce 2022 byl jejich průměrný věk přibližně o tři roky vyšší (MPSV, Analýza věkové struktury státních zaměstnanců).
Novější data ukazují, že tento trend pokračuje. Mediánový věk státních zaměstnanců vzrostl z necelých 46 let v roce 2016 na 49,6 roku v roce 2025. Téměř polovina státních zaměstnanců už přesáhla 50 let, zatímco na trhu práce celkem je to 35 % (Státní služba 2.0).
Česká státní správa se zároveň potýká se stárnutím pracovní síly a nízkým přílivem mladých lidí. Lidé do 30 let tvoří ve státní službě jen 3,4 % zaměstnanců, zatímco v celé pracující populaci je to přes 13 % (Státní služba 2.0). Vývoj počtu státních zaměstnanců ukazuje setrvalý pokles věkové skupiny do 30 let a naopak nárůst počtu pracovníků starších 60 let v období 2017–2024.
Starší věkovou strukturu české státní správy potvrzuje i mezinárodní srovnání. V roce 2023 tvořili lidé ve věku 18–34 let v české ústřední státní správě jen 11 %, zatímco průměr OECD byl 19,1 %. Naopak zaměstnanci ve věku 55 let a více představovali v Česku 30,9 %, oproti 27,1 % v průměru OECD (Jak lépe řídit stát; Government at a Glance 2025, OECD). Rozdíl potvrzuje také srovnání se mzdovou sférou. Podíl zaměstnanců ve věku 60 a více let ve sledovaném období rostl v obou skupinách, ve státní službě byl však dlouhodobě vyšší. U mladších 30 let je trend opačný. Jejich zastoupení klesalo ve státní službě výrazně rychleji než ve mzdové sféře a v roce 2024 dosahovalo jen 3,5 %, zatímco ve mzdové sféře 13,3 %.
Plat státního zaměstnance z velké části určují platové tabulky. Ty vycházejí hlavně z dosaženého vzdělání a z délky praxe. Téměř polovina tarifů nedosahuje ani na úroveň zaručeného platu pro rok 2026, takže výsledný plat musí být dorovnáván dalšími složkami. Tabulka sama o sobě proto často neřekne, kolik zaměstnanec nakonec dostane. Systém je díky tomu předvídatelný, zároveň ale odměňuje odpracované roky a formální zařazení víc než skutečný výkon nebo odbornost. To je jeden z důvodů, proč stát obtížně získává a udržuje mladé a schopné lidi.
Reálná hodnota platů ve státní službě v posledních letech výrazně klesá. Mediánový plat byl v roce 2024 téměř o čtvrtinu nižší než v roce 2020 a se svým odměňováním je spokojená méně než pětina zaměstnanců. Klesá i podíl nákladů na platy úředníků ve státním rozpočtu, z 2,38 % výdajů v roce 2017 na 1,68 % v roce 2024.
Systém odměňování úředníků je zastaralý a neefektivní. Právě proto navrhujeme odměňování, které bude spravedlivější a bude více zohledňovat odpovědnost a výkon.
Základní informace o platech státních zaměstnanců
Následující grafy ukazují rostoucí zastoupení zaměstnanců ve vyšších platových třídách a stupních.
Platová tabulka
Tabulka ukazuje tarifní platy státních zaměstnanců účinné od 1. dubna 2026 podle platové třídy a platového stupně. Zajímavé je, že téměř polovina tarifů nedosahuje ani hranice zaručeného platu pro rok 2026 (modrá barva pro 6.–9.platovou třídu a červená barva pro 10.–16. platovou třídu). Nejde přitom pouze o nejnižší platové třídy, jelikož pod hranicí zaručeného platu jsou i některé tarify v 10.–13. platové třídě. To ukazuje, že samotná tarifní tabulka v řadě případů nevypovídá o částce, kterou zaměstnanec skutečně dostane. Pokud je tarif nižší než zaručený plat, musí být výsledný plat dorovnán dalšími složkami. Reálný mediánový plat ve státní službě byl v roce 2024 téměř o čtvrtinu nižší než v roce 2020 a spokojenost s platovým ohodnocením vyjadřovala méně než pětina zaměstnanců (Státní služba 2.0, Pohled úředníka 2024).
Objem prostředků na platy
Přestože objem prostředků na platy systemizovaných míst mezi lety 2016 a 2024 nominálně vzrostl, jejich význam v rámci státního rozpočtu klesal. Podíl na celkových výdajích státního rozpočtu se snížil z maxima 2,38 % v roce 2017 na 1,68 % v roce 2024. V širším kontextu tvoří státní služba pouze menší část platové sféry: v roce 2025 představovala 8,4 % z 830 tis. osob v platové sféře a 14,4 % z 487 tis. přepočtených míst rozpočtem regulované zaměstnanosti (Státní služba 2.0).
Při pohledu pouze na nominální částky se může zdát, že prostředky na platy rostou. Po zohlednění inflace (modrá křivka) je ale patrné, že jejich reálná hodnota v posledních letech klesá, a to i při přepočtu na jedno systemizované místo. Tento přepočet vznikl vydělením celkového ročního objemu prostředků na platy počtem systemizovaných míst. V roce 2024 tak na jedno systemizované místo připadalo průměrně 511,4 tis. Kč ročně, tedy asi 42,6 tis. Kč měsíčně (po zohlednění inflace je to však méně než v roce 2016). Jde pouze o orientační průměr platových prostředků na jedno systemizované místo, nikoli o průměrný plat konkrétního zaměstnance. Skutečné platy se liší podle platové třídy, délky praxe, příplatků, odměn nebo výše úvazku.
Kolik je státních zaměstnanců?
Počet zaměstnanců ve služebních úřadech dlouhodobě mírně klesá, zatímco agendy, které musejí řešit, naopak přibývají. Struktura se přitom téměř nemění a vedoucích pracovníků je dlouhodobě zhruba 14 %.
Samotné počty ale nejsou tím nejdůležitějším. O kvalitě státní správy rozhoduje i to, jak je práce úředníků zorganizovaná. Jestli mají kompetentní manažery, kteří umějí vést lidi i řídit rozsáhlé projekty. Jestli mají úředníci prostor pro rozvoj a pracují v podmínkách, které dokážou schopné lidi udržet i přilákat. Dobře vedený úřad s menším počtem lidí zvládne víc než přeplněný úřad bez jasného řízení.
To, jak dobře stát funguje, přitom ovlivňuje celou naši ekonomiku. Kvalitní a profesionální státní správa ovlivňuje, jak rychle úřady rozhodují, jak dobře stát připravuje zákony a zda zvládá velké projekty i krize. Když řízení státu vázne, dopady pocítí nejen občané, ale také firmy, investice a celková konkurenceschopnost země. Efektivní stát je tak i podmínkou zdravého podnikatelského prostředí.
Přesná data jsou k tomu prvním krokem. Bez spolehlivých informací o tom, kolik lidí ve státní správě pracuje, co dělají a jak jsou odměňováni, nelze nastavit dobré řízení úřadů ani férové odměňování.
Státní služba je z hlediska počtu zaměstnanců výrazně koncentrována v úřadech navázaných na ministerstva. Ministerstva, jim podřízené služební úřady a Úřad vlády zahrnují dlouhodobě zhruba 88 % státních zaměstnanců, zatímco další ústřední správní úřady a jejich podřízené úřady přibližně 12 %. Tuto koncentraci výrazně ovlivňují především velké resorty Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí. V případě MPSV jde hlavně o Úřad práce ČR, který měl v roce 2024 celkem 8 932 státních zaměstnanců, a agendu sociálního zabezpečení, včetně nově vykazovaných územních správ sociálního zabezpečení, s 5 310 zaměstnanci. V resortu Ministerstva financí tvořily největší část krajské finanční úřady s 11 563 státními zaměstnanci (Výroční zpráva o státní službě 2024).
Ve služebních úřadech existují služební i pracovní místa. Služební místo je určeno k výkonu státní služby a je obsazováno státním zaměstnancem ve služebním poměru; ve stanovených případech může být dočasně obsazeno také zaměstnancem v pracovním poměru. Pracovní místo je obsazeno zaměstnancem v pracovním poměru podle zákoníku práce. Není-li uvedeno jinak, údaje na této stránce se vztahují pouze na státní zaměstnance ve služebním poměru.
Následující grafy ukazují rozdíl mezi samotnými ministerstvy a ministerstvy včetně jim podřízených služebních úřadů. První graf zachycuje počty zaměstnanců na samotných ministerstvech, druhý pak celé resorty včetně podřízených služebních úřadů. Těmi jsou služební úřady spadající do působnosti daného ministerstva (například Česká obchodní inspekce u Ministerstva průmyslu a obchodu, krajské hygienické stanice u Ministerstva zdravotnictví nebo finanční úřady u Ministerstva financí). U některých resortů tvoří jim podřízené služební úřady podstatnou část všech státních zaměstnanců. Přesné rozdělení všech služebních úřadů je dostupné v oficiálním seznamu (Seznam služebních úřadů).
Systemizovaná místa
Systemizovaná místa představují schválený počet pozic (služebních i pracovních míst) ve služebních úřadech. Nejde o skutečný počet zaměstnanců, ale o plánovaný rámec, který určuje, kolik služebních a pracovních míst mohou mít jednotlivé úřady a jaké prostředky jsou na jejich platy vyčleněny. Systemizace se připravuje každoročně v návaznosti na státní rozpočet a tvoří základní organizační i finanční rámec státní služby. V následujících grafech sledujeme, jak se počet systemizovaných míst měnil v čase.
Ve fyzickém počtu dosáhl celkový počet systemizovaných míst vrcholu v roce 2018, kdy bylo schváleno 78,6 tisíce míst. Od té doby počet postupně klesá, zejména kvůli úbytku služebních míst. Pokles je patrný hlavně u ministerstev a jim podřízených služebních úřadů, zatímco počet míst v dalších ústředních správních úřadech zůstává dlouhodobě poměrně stabilní. Pracovní místa tvoří menší část Systemizace a jejich počet se v čase mění jen mírně.
Přepočtený počet ukazuje počet míst po zohlednění úvazků a délky jejich trvání v roce. Proto je nižší než fyzický počet. Mezi lety 2021 a 2026 klesl zhruba o 3 tisíce. Většina míst je dlouhodobě financována ze státního rozpočtu, zatímco místa financovaná z prostředků EU tvoří jen menší část.
Počet a typy služebních úřadů
Státní služba se neodehrává jen na ministerstvech. Tvoří ji desítky různých typů úřadů, od finančních úřadů přes územní správy sociálního zabezpečení až po specializované instituce, jako je Český statistický úřad. Počet těchto úřadů byl řadu let stabilní. Výraznější pokles přišel až v roce 2024, kdy se okresní správy sociálního zabezpečení sloučily do nových územních správ.
Roztříštěnost státní správy do velkého množství úřadů zároveň patří mezi její slabiny. Úřady si vzájemně konkurují při přijímání lidí a chybí jim společné nástroje, jak odborníky získávat a rozvíjet. Proto prosazujeme jednotné řízení personální politiky napříč státní správou.
Do největší skupiny služebních úřadů – služební úřady podřízené ministerstvům a jimi řízeným služebním úřadům – patří například finanční úřady, územní správy sociálního zabezpečení, oblastní inspektoráty práce, státní oblastní archivy, krajské hygienické stanice nebo Úřad práce ČR.
Další ústřední správní úřady jsou samostatné centrální úřady mimo ministerstva, například Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Energetický regulační úřad nebo Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Služební úřady podřízené těmto dalším ústředním správním úřadům zahrnují například katastrální úřady, zeměměřické a katastrální inspektoráty nebo oblastní báňské úřady.
Přesné rozdělení služebních úřadů je dostupné v oficiálním seznamu (Seznam služebních úřadů).