Novela služebního zákona, která prošla v říjnu 2024 třetím čtením v Poslanecké sněmovně, přináší zásadní kroky ke zvýšení efektivity a nezávislosti státní správy. Cílem úpravy je nejen umožnit lepší kariérní růst odborníkům, ale také posílit ochranu nejvyšších úředníků před politickými tlaky. Přesto však zůstávají klíčové oblasti, které bude nutné v budoucnu dále řešit.
Historie a problémy služebního zákona
První služební zákon byl v České republice přijat už v roce 2002 pod tlakem Evropské unie. Jeho účinnost však byla několikrát odložena a nakonec byl v roce 2014 ve spěchu schválen kompromisní návrh, aby země nepřišla o financování ze strukturálních fondů EU. Tento zákon však od počátku trpěl řadou problémů – od složitých výběrových řízení přes nepružný kariérní růst až po politizaci nejvyšších úředních postů.
Důraznější modernizaci státní správy požadovaly v roce 2021 desítky odborníků, akademiků a organizací jako Rekonstrukce státu, Aspen Institute Central Europe či Hlídač státu. Následná „malá“ novela z konce roku 2022 sice přinesla dílčí úpravy, ale nepřinesla zásadní strukturální reformu. K hlubším změnám se ministerstvo vnitra dostalo až v roce 2023, kdy zahájilo přípravu rozsáhlejší novely služebního zákona.
Jaké změny novela přináší?
Novela schválená v roce 2024 přináší několik důležitých změn:
- Otevření státní správy odborníkům – do státní služby mohou nově snáze vstoupit lidé se zahraničním vzděláním nebo bez magisterského titulu.
- Lepší ochrana před politizací – nejvyšší úředníci, včetně státních tajemníků, získávají lepší ochranu před účelovými politickými tlaky.
- Kariérní růst pro odborníky – experti mohou profesně růst i bez nutnosti obsazovat manažerské posty.
- Posílení koordinace státní správy – tzv. superúředník (nejvyšší státní tajemník) přechází pod Úřad vlády, což by mělo vést k lepšímu řízení a koordinaci ministerstev.
- Zjednodušení byrokracie – některé administrativně náročné procesy se ruší nebo zjednodušují.
„Chceme stát, který občany bere jako partnery – od jednoduché komunikace po přívětivý a proaktivní přístup. Proto bylo nutné služební zákon modernizovat tak, aby umožňoval pružnější řízení a odolnost vůči politickým tlakům.„
— Iveta Kvardová, právnička
Co ještě zbývá vyřešit?
Přestože novela služebního zákona představuje důležitý pokrok, zůstává několik oblastí, které budou vyžadovat další reformy:
- Efektivní řízení státní správy – chybí funkční systém řízení napříč resorty a ministerstva stále nemají dostatečné manažerské kapacity pro realizaci vládních priorit.
- Konkurenceschopné platy – odměňování ve státní správě zaostává za soukromým sektorem, což komplikuje nábor špičkových odborníků.
- Centralizace klíčových služeb – chybí sdílená kompetenční centra, která by umožnila efektivnější řízení státní správy a lepší přenos know-how.
„Jsme rádi, že se podařilo prosadit důležité změny, ale tím práce nekončí. Pokud chceme skutečně moderní a efektivní státní správu, která bude lépe sloužit občanům, je potřeba pokračovat v reformě řízení a odměňování.“
— Iveta Kvardová, právnička
Další vývoj bude klíčový. Pokud se podaří reformu dotáhnout do konce, bude státní správa nejen efektivnější, ale také atraktivnější pro mladé talenty a odborníky. To je zásadní nejen pro její modernizaci, ale i pro posílení důvěry občanů ve stát a jeho správu.
