V prostředí moderní státní správy je dostupnost, srozumitelnost a systematické využívání dat základní podmínkou kvalitního rozhodování*. V praxi však v řadě důležitých oblastí veřejně dohledatelné informace chybí. Příkladem je odměňování státních úředníků, o kterém je dostupných jen minimum informací. Právě nedostatek těchto pro státní službu zcela zásadních dat nás vedl k tomu, že jsme se na ministerstva obrátili prostřednictvím žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen žádost o informace).
Tento nástroj často představuje jedinou možnost, jak získat alespoň dílčí přehled o fungování státní služby. K našemu překvapení ale ani to někdy není dostačující – některá zcela základní data státní služba vůbec nemá.
Rozhodli jsme se vám proto naše zkušenosti s podáváním žádosti o informace zprostředkovat. Naším cílem přitom není kritizovat jednotlivá ministerstva či poukazovat na jejich pochybení, naopak ve většině případů musíme ocenit vstřícný přístup, ale upozornit na systémový problém — stát dlouhodobě nesbírá, necentralizuje a nezveřejňuje podstatná agregovaná, nebo anonymizovaná data o vlastních zaměstnancích, a to ani v oblastech s významnými finančními dopady.
Jak funguje žádost o informace?
Žádost o informace je postup, kterým může kdokoli požadovat informace o fungování veřejné správy. V Česku je tento proces upraven zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, který stanoví povinnost úřadů poskytovat informace v maximální možné míře. Odmítnout žádost mohou úřady jen v přesně vymezených případech, například z důvodu ochrany osobních údajů, obchodního tajemství nebo bezpečnostních zájmů státu. Žádost lze podat písemně, elektronicky i ústně a úřad musí standardně odpovědět do 15 dnů. Pokud úřad žádosti nevyhoví nebo poskytne neúplnou odpověď, je možné se proti jeho postupu odvolat a podat stížnost, případně podat žalobu k soudu.
Jak jsme postupovali?
V rámci vytváření policy analýzy o odměňování ve státní službě (již brzy na našem webu) jsme se na ministerstva obraceli se žádostmi o bližších informacích o odměňování úředníků, konkrétně o využívání tzv. mimořádných odměňovacích mechanismů (tedy klíčových služebních míst a „žabákování”) v praxi. Zařazení zaměstnance na klíčové služební místo umožňuje u strategicky významných pozic stanovit platový tarif až do dvojnásobku běžného maxima příslušné platové třídy*. Žabákování představuje zrychlený postup v rámci platových stupňů při dlouhodobě vynikajících výsledcích*. Oba mechanismy tak představují hlavní způsob, jak může stát zajistit dostatečné odměňování kvalifikovaných odborníků.
Abychom získali alespoň základní přehled o tom, jak ministerstva tyto nástroje využívají, podali jsme shodnou žádost o informace všem 14 ministerstvům. Požadovali jsme informace o počtu zaměstnanců, u nichž bylo uplatněno žabákování, a těch, kteří jsou zařazeni na klíčovém služebním místě. Stejně tak jsme chtěli vědět jejich průměrné platy s rozdělením na představené a ostatní zaměstnance. Podobně jsme chtěli znát i platy zaměstnanců, na které se tyto instituty nevztahují. Pro aktuálnost jsme žádali o poskytnutí údajů za celý rok 2024.
Jak ministerstva odpovídala?
Ministerstvo dopravy lhůtu nedodrželo ani po jejím prodloužení o deset dní, což nás vedlo k podání stížnosti na nečinnost. Stížnosti bylo následně vyhověno a požadované informace nám byly poskytnuty.
Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo pro místní rozvoj sice žádosti vyhověli, ale museli jsme žádat o doplnění údajů. Obě instituce totiž zaslaly pouze průměrné platy vybraných skupin zaměstnanců, nikoli souhrnný průměr za všechny zaměstnance.
Ministerstvo financí částečně odmítlo naši žádost v části týkající se průměrného platu zaměstnanců zařazených na klíčovém služebním místě. Uvedlo, že v této kategorii působí pouze jediná osoba, a požadovaný údaj proto nelze považovat za anonymní.
Na rozdíl od všech ostatních ministerstev vyžadovalo Ministerstvo zahraničních věcí za poskytnutí námi požadovaných informací úhradu nákladů, a to s odůvodněním, že se jedná o „mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací“. Zároveň nám byla stanovena lhůta k úhradě 60 dní. S tím jsme nemohli souhlasit a podali jsme proto stížnost ministrovi zahraničních věcí. Podle našeho názoru bylo možné požadované informace poskytnout bezplatně, protože se jedná o základní údaje, které úřady logicky musí evidovat. Zároveň se jednalo o informace, které nám všechna ostatní ministerstva bez problému poskytla. Upozornili jsme ministra na to, že rozdílné podmínky pro poskytování totožných informací mezi resorty mohou být v rozporu s principem rovného přístupu k informacím. Ministr přesto odvolání zamítl s odůvodněním, že resort postupuje vůči všem žadatelům jednotně a že požadované statistiky v interní podobě nevede. Následně jsme se proto obrátili na Úřad pro ochranu osobních údajů s podnětem k zahájení přezkumného řízení. Ani ten našemu podnětu nevyhověl. Zvažovali jsme, že se obrátíme na soud, s ohledem na omezené kapacity jsme tak ale neučinili a v analýze pracovali pouze s těmi ministerstvy, která nám informace poskytla.
Shrnutí
Naše zkušenosti s podáváním žádostí o informace ukazují, že klíčové údaje o odměňování státních zaměstnanců nejsou v mnoha případech dostupné, nejsou systematicky sbírány a nejsou centralizovány. Ministerstva přistupují k poskytování informací rozdílně, některá data vůbec nevedou a v některých případech je nutné využívat opravné prostředky, aby bylo možné údaje získat.
Tento stav znemožňuje vytvářet srovnání a hodnotit, zda je odměňování ve státní správě férové, efektivní a dlouhodobě udržitelné. Ve Státu ve formě považujeme za důležité na tuto situaci upozorňovat, jelikož transparentní a systematické sbírání dat je předpokladem kvalitního řízení státní služby.
Poznámky a zdroje
* OECD, 2019. A data-driven public sector. Enabling the strategic use of data for productive, inclusive and trustworthy governance, s. 4, dostupné z: https://www.oecd.org/content/dam/oecd/en/publications/reports/2019/05/a-data-driven-public-sector_1c183670/09ab162c-en.pd
*§ 1 odst. 3 nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců.
*§ 3 odst. 3 a 4 nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců.
*§ 17 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb, o svobodném přístupu k informacím
*§ 16b odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
