Vláda v lednu 2026 vyslovila souhlas s poslaneckým návrhem zákona o státních zaměstnancích, který předložili poslanci hnutí ANO, Motoristů a SPD/Svobodných. Předkladatelé deklarují ambici posílit efektivitu a výkonnost státní správy, zachovat její profesionalitu, stabilitu, nezávislost a apolitičnost.
Nevládní organizace však upozorňují, že navrhovaná právní úprava tyto cíle ve skutečnosti nenaplňuje. Návrh se opírá o starší analytické podklady, které jsou již zčásti překonány novelou zákona o státní službě účinnou od 1. 1. 2025, a byl připraven mimo standardní legislativní proces. Neproběhlo meziresortní připomínkové řízení ani odborná diskuse s klíčovými aktéry, včetně Legislativní rady vlády či vedení státní služby.
Kontext návrhu
Zkušenost České republiky s reformami státní služby ukazuje, že nekoncepční a politicky motivované změny vedou spíše k oslabení systému než k jeho zlepšení. První služební zákon z roku 2002 nikdy nevstoupil v platnost a funkční rámec státní služby vznikl až v roce 2014, mimo jiné v reakci na požadavky Evropské komise. Tento rámec byl následně postupně upravován s cílem odstranit identifikované nedostatky.
Současný návrh představuje další zásadní zásah do systému, aniž by navazoval na probíhající hodnocení funkčnosti státní služby nebo reflektoval aktuální empirické poznatky a zkušenosti z praxe.
Zásadní koncepční výhrady
Nevládní organizace upozorňují zejména na oslabení institucionálních pojistek politické neutrality státní správy. Návrh ruší nebo výrazně oslabuje klíčové instituty, které dosud chránily státní službu před politickými a klientelistickými tlaky, a nahrazuje je pouze obecnými procesními prostředky, zejména možností domáhat se ochrany u civilních soudů.
Zrušení pozice nejvyššího státního tajemníka, služební komise a oslabení nezávislého systému hodnocení a odvolávání státních tajemníků podle organizací znamená, že ochrana neutrality státní správy se přesouvá z úrovně systému na úroveň jednotlivců. Taková ochrana je pomalá, nejistá a neřeší bezprostřední rizika politického tlaku.
Změna povahy státní služby z veřejnoprávní na soukromoprávní je sama o sobě legitimní debatou, návrh ji však nedoprovází odpovídajícími zárukami nezávislosti, nestrannosti a profesionality výkonu úřední funkce.
Neřešené problémy státní služby
Podle nevládních organizací návrh míjí hlavní výzvy, kterým státní správa dlouhodobě čelí. Jde zejména o:
- nekonkurenceschopný platový a kariérní systém,
- neefektivní řízení a chybějící systematickou práci s talenty,
- roztříštěnost státní služby a plýtvání odbornými kapacitami.
Namísto řešení těchto problémů se návrh soustředí převážně na procesní změny, které samy o sobě nemohou vést ke zvýšení kvality a výkonnosti státní správy.
Doporučení a výzva k odborné debatě
Nevládní organizace proto vyzývají vládu k otevření odborné diskuse o skutečné modernizaci státní služby. Navrhují zejména posílení institucionálních pojistek neutrality, modernizaci kariérního a platového systému a vytvoření jednotnější státní služby alespoň pro vrcholový management a klíčové experty.
Současně upozorňují na nutnost vycházet z aktuálních a komplexních podkladů, včetně dokončovaného expertního hodnocení funkčnosti zákona o státní službě, a zajistit promyšlený plán implementace případných změn.
Stanovisko ke stažení
Společně s dalšími organizacemi zveřejňujeme stanovisko a výzvu nevládních organizací k návrhu zákona o státních zaměstnancích, které podrobně rozpracovává uvedené výhrady a doporučení.
