Od 1. listopadu 2026 platí nový zákon o státních zaměstnancích (č. 195/2026 Sb.), který převádí úředníky ze služebního poměru do pracovního. Reforma zrychluje propouštění, oslabuje ochranu úředníků před politickým tlakem a mění pravidla obsazování míst. Problémy, kterými státní správa trpí nejvíc, tedy stárnutí, odliv odborníků a nízké platy, ale nechává bez řešení.
Ze služebního poměru do pracovního
Zákon převádí úředníky ze služebního poměru do poměru pracovního, který se až na dílčí odchylky řídí zákoníkem práce. Zachovává jen některá specifika státní služby, například úřednické zkoušky a pravidla obsazování míst. Změna se přímo týká zhruba 60 tisíc státních zaměstnanců. Zákon prošel legislativním procesem jako poslanecký návrh a neproběhlo k němu řádné připomínkové řízení ani odpovídající odborná diskuse.
Problémy, které zákon neřeší
Státní správa dlouhodobě čelí stárnutí, odlivu odborníků a nízkému ohodnocení. Podíl lidí do 30 let v úřadech klesl za deset let z 11 % na pouhá 3 %. Reálný plat úředníka se mezi lety 2019 a 2024 propadl o více než 16 %, zatímco v soukromém sektoru jen o 2 %.
Vládní Hospodářská strategie Česko 2.0, přijatá v únoru 2026, přitom jako hlavní problémy pojmenovává nedostatečnou koordinaci a neschopnost státu dobře vybírat manažery i odborníky. Nový zákon žádné z jejích opatření nenaplňuje. Roztříštěné řízení lidí, slabou práci s talenty ani nemotivující platový systém neřeší.
„U odborných pozic, jako jsou IT specialisté nebo právníci, zaostává stát v odměňování za soukromou sférou o více než 40 procent. Zákon, který má státní správu posílit, se přitom platovému systému ani udržení expertů vůbec nevěnuje. Dokud stát nenabídne konkurenceschopné platy, bude o kvalitní lidi přicházet bez ohledu na to, jak se právní rámec jmenuje,“ říká Tomáš Kučera, analytik Státu ve formě.
Rychlejší výpovědi a delší soudní spory
Mění se ochrana úředníků při rušení míst. Podle dosavadní úpravy musel úřad při zrušení služebního místa nejdřív hledat zaměstnanci jiné vhodné místo a po přechodnou dobu, nejvýše tři měsíce, mu vyplácet 80 % platu. Nově stačí výpověď pro nadbytečnost s odstupným, obdobně jako v soukromém sektoru.
Zásadní je ztráta procesní obrany. Dříve se úředník bránil proti služebnímu hodnocení a proti některým rozhodnutím námitkami a odvoláním ve správním řízení, tedy ještě předtím, než o místo přišel. Spor navíc nemusel vždy dospět až ke skončení služebního poměru a následné žalobě. Nově se povede rovnou u civilního soudu, až po skončení pracovního poměru. Náklady řízení nese zaměstnanec a zpravidla potřebuje advokáta.
S tím souvisí i délka sporů. Správní soudní řízení trvalo v letech 2023 až 2025 v průměru 13,6 měsíce. Pracovněprávní spory u civilních soudů přitom v období 2017 až 2022 byly v průměru až o tři roky delší.
V jedné oblasti se ochrana naopak posiluje. Na úředníky se nově vztahují ochranné doby podle zákoníku práce, během nichž výpověď dát nelze, například v době těhotenství nebo pracovní neschopnosti.
Konec pojistky proti politickému tlaku
O odvolání vysokých manažerů ve státní správě dosud rozhodovala nezávislá služební komise, v níž zasedali také lidé navržení Nejvyšším kontrolním úřadem a veřejným ochráncem práv. Tato komise jako rozhodovací orgán zaniká. Nahrazuje ji poradní komise se stejným složením, jejíž vyjádření je ale pro úřad nezávazné.
„Nezávislá komise byla jednou z mála pojistek, které bránily tomu, aby šlo vysoké úředníky odvolávat kvůli rozhodnutím, jež jsou zákonná, ale pro politiky nepohodlná. Jakmile se její vyjádření mění na nezávazné doporučení, otevírá se prostor pro politický tlak na nezákonné rozhodování. Spolu se zrychlením výpovědí a volnějšími pravidly obsazování míst to oslabuje důraz na odbornost ve prospěch politické loajality,“ říká Dominika Křížová, analytička Státu ve formě.
Konec jednotné státní služby
Zaniká také pozice nejvyššího státního tajemníka, který dosud koordinoval státní službu, a sekce pro státní službu klesá na úroveň odboru. Úřadu vlády sice zůstává koncepční a koordinační role, chybějí mu ale nástroje, jak jednotný postup úřadů vynutit. Centrálně vydávané služební předpisy se ruší. Roztříštěnost a nejednotnost státní správy se tím bude dál prohlubovat.
Větší prostor pro vedení úřadu při obsazování míst
Rozšiřuje se prostor pro personální rozhodování vedení úřadu, což může vést k politicky motivovanému obsazování pozic a snižování odbornosti úřadů.
Místo půjde obsadit i bez souhlasu bezprostředně nadřízeného, dosud byla u řady pozic nutná dohoda. Dosavadní zákon vyžadoval, aby výběrová komise s uchazeči provedla pohovor, nový zákon pohovor nevyžaduje a komise uchazeče pouze posoudí. U míst v nižších platových třídách mimo vedoucí pozice lze vybírat i bez komise, u pokračujícího funkčního období vedoucího lze výběrové řízení zcela vypustit.
Klesají i nároky na vzdělání. Snáze a v širším rozsahu půjde obsadit místo uchazečem, který nesplňuje vzdělání požadované pro danou platovou třídu, ale má alespoň maturitu, u vedoucích pozic bakalářský titul.
Zákon také ruší kariérní systém pro odborníky. Dosavadní úprava znala kariérní řád a služební označení, díky nimž mohli specialisté profesně růst i bez přechodu do vedoucí funkce. To pomáhalo státu udržet IT specialisty, právníky a další experty. Nová úprava takový systém nemá a kariérní růst odborníků ztrácí systémové ukotvení.
Co přechod znamená v každodenním provozu
V běžném provozu přinese přechod několik komplikací. Stávajícím úředníkům vznikla pracovní smlouva přímo ze zákona, nedostanou proto podepsaný dokument, který se vyžaduje třeba při žádosti o úvěr. Kdo do nového režimu přejít nechce, může odejít, jeho pracovní vztah ke státu tím ale skončí.
Přechod na jiný úřad bude nově zpravidla vyžadovat ukončení stávající smlouvy a uzavření nové. Zaměstnanecké výhody jako sick days, home office nebo pružná pracovní doba se budou nově sjednávat v kolektivních smlouvách na jednotlivých úřadech a mohou se mezi nimi lišit. Při hromadném propouštění vznikne úřadům povinnost předem informovat Úřad práce.
Informační systém o státní službě skončí k 31. březnu 2027. Pokud nový centrální systém nebude včas funkční, mohou být nabídky volných míst přechodně dostupné jen na úředních deskách jednotlivých úřadů.
Finanční dopady
Výše odstupného zůstává v zásadě srovnatelná s dřívějškem. Dosavadní odbytné bylo odstupňované podle délky poměru až do sedminásobku platu a nový zákon dosahuje stejného výsledku kombinací odstupného podle zákoníku práce a jeho navýšení. Také peněžité vyrovnání pro vedoucího, který skončí dohodou, až ve výši šesti platů, upravuje už dosavadní zákon. Novinkou je nárok na odstupné i u poměru na dobu určitou.
Přechod navíc přinese jednorázové a administrativní náklady spojené s opt-outem, přechodovou agendou a novým informačním systémem.



