Jak (ne)funguje sběr dat o úřednících? Naše zkušenosti z dotazování resortů

V prostředí moderní státní správy jsou dostupnost, srozumitelnost a systematické využívání dat základní podmínkou kvalitního rozhodování*. V praxi však v řadě důležitých oblastí veřejně dohledatelné informace chybí. Příkladem je odměňování státních úředníků, o kterém je dostupných jen minimum údajů. Právě nedostatek dat, pro státní službu zcela zásadních, nás vedl k tomu, že jsme se na ministerstva obrátili s žádostmi podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen žádost o informace).

Tento nástroj často představuje jedinou možnost, jak získat alespoň dílčí přehled o fungování státní služby. K našemu překvapení však ani to někdy nestačí – některými zcela základní daty státní správa vůbec nedisponuje.

Rozhodli jsme se vám proto naše zkušenosti s podáváním žádostí o informace zprostředkovat. Naším cílem přitom není kritizovat jednotlivá ministerstva či poukazovat na jejich pochybení (naopak ve většině případů musíme ocenit jejich vstřícný přístup). Zároveň však musíme upozornit na systémový problém, že stát dlouhodobě nesbírá, necentralizuje a nezveřejňuje podstatná agregovaná, nebo anonymizovaná data o vlastních zaměstnancích, a to ani v oblastech s významnými finančními dopady.

Jak funguje žádost o informace?

Žádost o informace je postup, kterým může kdokoli požadovat informace o fungování veřejné správy. V Česku je tento proces upraven zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, který stanoví povinnost úřadů poskytovat informace v maximální možné míře. Odmítnout žádost mohou úřady jen v přesně vymezených případech – například z důvodu ochrany osobních údajů, obchodního tajemství nebo bezpečnostních zájmů státu. Žádost lze podat písemně, elektronicky i ústně, přičemž úřad musí standardně odpovědět do 15 dnů. Pokud úřad žádosti nevyhoví nebo poskytne neúplnou odpověď, je možné se proti jeho postupu odvolat, podat stížnost případně i podat žalobu k soudu. 

Jak jsme postupovali?

V rámci vytváření policy paper o odměňování ve státní službě (najdete již brzy na našem webu) jsme se na ministerstva obraceli se žádostmi o bližších informace o odměňování úředníků, konkrétně o využívání tzv. mimořádných odměňovacích mechanismů (tedy klíčových služebních míst a „žabákování”) v praxi. Zařazení zaměstnance na klíčové služební místo umožňuje u strategicky významných pozic stanovit platový tarif až v dvojnásobné výši běžného maxima příslušné platové třídy*. Tzv. žabákování představuje zrychlený postup v rámci platových stupňů při dlouhodobě vynikajících výsledcích.* Oba mechanismy proto představují hlavní způsob, jak může stát zajistit dostatečné odměňování kvalifikovaných odborníků.

Abychom získali alespoň základní přehled o tom, jak ministerstva tyto nástroje využívají, podali jsme shodnou žádost o informace všem čtrnácti ministerstvům. Požadovali jsme informace o počtu zaměstnanců, u nichž bylo uplatněno tzv. žabákování, a těch, kteří jsou zařazeni na klíčová služební místa. Stejně tak jsme zjišťovali jejich průměrné platy s rozdělením na představené a ostatní zaměstnance. Zároveň jsme chtěli znát i platy zaměstnanců, na které se tyto instituty nevztahují. Pro zajištění aktuálnosti jsme žádali o poskytnutí údajů za celý rok 2024.

Jak ministerstva odpovídala?

Ministerstvo dopravy lhůtu nedodrželo ani po jejím prodloužení o deset dní, což nás vedlo k podání stížnosti na nečinnost. Stížnosti bylo následně vyhověno a požadované informace nám byly dodatečně poskytnuty.

Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo pro místní rozvoj sice žádosti vyhověla, ale museli jsme požádat o doplnění údajů. Obě instituce totiž zaslaly pouze průměrné platy vybraných skupin zaměstnanců, nikoli souhrnný průměr za všechny zaměstnance. 

Ministerstvo financí částečně odmítlo naši žádost v části týkající se průměrného platu zaměstnanců zařazených na klíčová služební místa. Uvedlo, že v této kategorii působí pouze jediná osoba, a požadovaný údaj proto nelze považovat za anonymní.

Na rozdíl od všech ostatních ministerstev vyžadovalo Ministerstvo zahraničních věcí za poskytnutí námi požadovaných informací úhradu nákladů, a to s odůvodněním, že se jedná o „mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací“. Zároveň nám byla stanovena šedesátidenní lhůta k úhradě. S tím jsme nemohli souhlasit a podali jsme proto stížnost ministrovi zahraničních věcí. Podle našeho názoru bylo možné požadované informace poskytnout bezplatně, protože se jedná o základní údaje, které úřady logicky musí evidovat. Zároveň se jednalo o informace, které nám všechna ostatní ministerstva bez problému poskytla. Upozornili jsme ministra na to, že rozdílné podmínky pro poskytování totožných informací mezi resorty mohou být v rozporu s principem rovného přístupu k informacím. Ministr přesto stížnost zamítl s odůvodněním, že resort postupuje vůči všem žadatelům jednotně a že požadované statistiky v interní podobě nevede. Následně jsme se proto obrátili na Úřad pro ochranu osobních údajů s podnětem k zahájení přezkumného řízení. Ani ten našemu podnětu nevyhověl. Zvažovali jsme, že se obrátíme na soud, ale s ohledem na omezené kapacity jsme tak neučinili a v analýze pracovali pouze s daty od ministerstev, která nám informace poskytla.

K jakým závěrům jsme došli?

Naše zkušenosti s podáváním žádostí o informace ukazují, že klíčové údaje o odměňování státních zaměstnanců nejsou v mnoha případech dostupné, nejsou systematicky sbírány a nejsou centralizovány. Ministerstva přistupují k poskytování informací rozdílně., Nněkterá data vůbec nevedou a v některých případech je nutné využívat opravné prostředky, aby bylo možné údaje získat.

Tento stav znemožňuje vytvářet srovnání a hodnotit, zda je odměňování ve státní správě férové, efektivní a dlouhodobě udržitelné. V projektue Státu ve formě považujeme za důležité na tuto situaci upozorňovat, jelikož transparentní a systematické sbírání dat je předpokladem kvalitního řízení státní služby.

Poznámky a zdroje

* * OECD, 2019. A data-driven Public Sector. Enabling the Strategic Use of Data for Productive, Inclusive and Trustworthy Governance, s. 4, dostupné: https://www.oecd.org/content/dam/oecd/en/publications/reports/2019/05/a-data-driven-public-sector_1c183670/09ab162c-en.pd

*§ 1 odst. 3 nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců.

*§ 3 odst. 3 a 4 nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců.

*§ 17 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb, o svobodném přístupu k informacím

*§ 16b odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Další aktuality