Petr Špirhanzl působil jako státní tajemník na Úřadu vlády ČR. V rozhovoru popisuje, že státní tajemník má zajišťovat personální chod instituce, dohlížet na nábor, služební vztahy i každodenní fungování aparátu a současně vyvažovat požadavky politického vedení s mantinely služebního zákona. Ve své zkušenosti ale upozorňuje, že zejména na Úřadu vlády je tato role oslabena napětím mezi státním tajemníkem a vedoucím úřadu.
Za klíčový předpoklad fungování státní správy považuje schopnost získat a udržet kvalitní lidi a vytvořit pro ně stabilní, předvídatelné prostředí. Kriticky vnímá, že původní ambice služebního zákona zajistit skutečnou kontinuitu a ochranu odborného aparátu se podle něj postupně vyprázdnila. Místo stabilního systému vznikl model, v němž se formální pravidla často obcházejí, zejména při výměnách vlád a personálních změnách.
Za hlavní systémové problémy označuje slabou schopnost státu konkurovat jiným institucím v náboru zaměstnanců, nízkou prestiž úřednické práce a nedostatky v odměňování, zejmena demotivační nastavení hodnocení a odměn.
