Vláda schválila novou hospodářskou strategii České republiky. Dokument přináší řadu principů, které dlouhodobě prosazujeme v oblasti modernizace a profesionalizace veřejné správy. Strategický rámec správně identifikuje potřebu silnější meziobecní spolupráce i posílení role profesionálního managementu ve státní správě.
Za pozitivní považujeme zejména důraz na:
- rozvoj společenství obcí jako nástroje pro efektivnější poskytování služeb,
- posílení role státních tajemníků jako vedoucích úřadů,
- centralizace HR politiky vrcholového managementu.
Strategie například uvádí, že státní správa má usilovat o rychlé, transparentní a kompetentní fungování a že „vláda musí postupně obnovovat důvěru občanů ve státní instituce“. Tyto formulace jsou plně v souladu s našimi dlouhodobými doporučeními, která zdůrazňují potřebu institucionální stability, sdílených služeb a systematické práce s lidským kapitálem ve veřejném sektoru. Navržený zákon o státních zaměstnancích však tuto ambici neguje, když navrhuje odebrat státní službě záruky apolitického výkonu veřejné moci zrušením služební komise
Oceňujeme však ambici centralizovat vybrané procesy v oblasti HR a náboru vrcholových manažerů. Bez profesionálního systému výběru a rozvoje vrcholového managementu nelze očekávat skutečnou modernizaci řízení státní správy. Vrcholní manažeři a experti vyžadují jiný přístup k náboru a rozvoji, který běžná personální oddělení úřadů spravující tisíce zaměstnanců nemohou zajistit. Sjednocení pravidel pod Úřadem vlády zabrání tomu, aby si úřady navzájem nezdravě konkurovaly v přetahování lidí.
Ministr má vést tým úředníků, přestože jejich práci plně nerozumí a nezná všechny procesy. Právě proto by měl státní tajemník koordinovat práci vrchních ředitelů, mít přehled o každodenním chodu úřadu i o strategických úkolech a odpovídat za to, že resort plní úkoly kvalitně a včas. Ministr tak získá v šéfúředníkovi jednoho partnera odpovědného za celou úřednickou větev. To usnadní vymáhání odpovědnosti za výsledky a zjednoduší zadávání práce jednotlivým sekcím ministerstva.
Za slabé místo hospodářské strategie však považujeme skutečnost, že aktuálně navrhovaná legislativa v podobě návrhu zákona o státních zaměstnancích těmto strategickým cílům neodpovídá. Připravovaný zákon zatím neobsahuje posílení kompetencí státního tajemníka do role šéfúředníka; spíše naopak. V oblasti centralizace HR agend zůstává na úrovni deklarací. Zároveň hospodářská strategie přiznává problém nekonkurenceschopných platů ve veřejné správě, ale ani ona, ani připravovaný zákon pro tento problém nenavrhují řešení.
Stát ve formě vidí příležitost v navrhované legislativní změně a navrhuje vybudovat moderní systém odměňování, který by nahradilí automatický růst platu podle věku.
Pokud má být hospodářská strategie skutečně implementována, je nezbytné, aby se její principy promítly do konkrétní legislativní úpravy i institucionální praxe. Bez této návaznosti hrozí, že zůstane na úrovni koncepčního dokumentu bez reálného dopadu.
Stát ve formě je připraven zapojit se do odborné debaty o tom, jak tyto strategické cíle převést do funkčních a dlouhodobě udržitelných řešení.
