Vláda schválila novou hospodářskou strategii České republiky. Dokument přináší řadu principů, které dlouhodobě prosazujeme v oblasti modernizace a profesionalizace veřejné správy. Strategický rámec správně identifikuje potřebu silnější meziobecní spolupráce i posílení role profesionálního managementu ve státní správě.
Za pozitivní považujeme zejména důraz na:
- rozvoj společenství obcí jako nástroje efektivnějšího poskytování služeb veřejnosti,
- posílení role státních tajemníků jako šéfů úřadu,
- centralizace HR politiky top managementu.
Strategie například uvádí, že státní správa má usilovat o rychlé, transparentní a kompetentní fungování a že “vláda musí postupně obnovovat důvěru občanů ve státní instituce“. Tyto formulace jsou plně v souladu s našimi dlouhodobými doporučeními, která zdůrazňují potřebu institucionální stability, sdílených služeb a systematické práce s lidským kapitálem ve veřejném sektoru, ovšem navržený zákon o státních zaměstnancích tuto ambici neguje, když navrhuje sebrat státní službě záruky apolitického výkonu veřejné moci zrušením služební komise
Oceňujeme ale ambici centralizovat vybrané procesy v oblasti HR a náboru vrcholových manažerů. Bez profesionálního systému výběru a rozvoje top managementu nelze očekávat skutečnou modernizaci řízení státní správy. Vrcholní manažeři a experti vyžadují jiný přístup k náboru a rozvoji. Ten jim nezajistí běžná personální oddělení úřadů, která se starají o tisíce zaměstnanců. Sjednocení pravidel pod Úřadem vlády zabrání tomu, aby si úřady nezdravě konkurovaly v přetahování lidí.
Ministr má vést tým úředníků, přestože jejich práci plně nerozumí a nezná procesy. A právě proto by měl státní tajemník koordinovat práci vrchních ředitelů, mít přehled o každodenním chodu úřadu i strategických úkolech, odpovídat za to, že resort plní úkoly kvalitně a včas. Ministr získá v šéfúředníkovi jednoho partnera odpovědného za celou úřednickou větev, což usnadní vymáhání odpovědnosti za výsledky a zjednoduší zadávání práce jednotlivým sekcím ministerstev.
Za slabé místo hospodářské strategie však považujeme skutečnost, že aktuálně navrhovaná legislativa v podobě návrhu zákona o státních zaměstnancích těmto strategickým cílům neodpovídá. Připravovaný zákon o státních zaměstnancích zatím neobsahuje posílení kompetencí státního tajemníka do role šéfúředníka, spíše naopak, a v oblasti centralizace HR agend zůstává na úrovni deklarací. Zároveň hospodářská strategie přiznává problém nekonkurenceschopných platů ve veřejné správě, ale ani ona, ani zákon o státních zaměstnancích pro něj nenavrhují řešení.
Stát ve formě vnímá příležitost v navrhované legislativní změně zákona a navrhuje postavit moderní systém odměňování, který nahradí automatický růst platu podle věku.
Pokud má být hospodářská strategie skutečně implementována, je nezbytné, aby se její principy promítly do konkrétní legislativní úpravy i institucionální praxe. Bez této návaznosti hrozí, že zůstane na úrovni koncepčního dokumentu bez reálného dopadu.
Stát ve formě je připraven podílet se na odborné debatě o tom, jak strategické cíle přenést do funkčních a dlouhodobě udržitelných řešení.
